The Pike in a Fish Pond
Režie:
Vladimír ČechKamera:
Bohumil KolátorHudba:
Jaroslav KřičkaHrají:
Jaroslav Vojta, Ludmila Vendlová, Josef Pehr, Eman Fiala, Jana Hrdličková, Táňa Hodanová, Otakar Vážanský, Lydie Filová, Marie Brožová, Ota Motyčka (více)Obsahy(1)
Česká veselohra o děvčatech ve stavebnictví. Mladí zedníci, Franta Doubrava a jeho přítel Béla se seznámí se dvěma děvčaty, Mařkou a Vlastou. V krátké době se s Mařkou znovu setkávají na svém pracovišti jako s vyučenou zedničkou. Mařka se dostává do čety Frantova otce, na pracovně zpožděný blok. Aby mohl být splněn plán, navrhuje Mařka zavedení nového způsobu práce, zdění v trojkách. Starý Doubrava se z počátku na Mařku zlobí, protože nevěří v úspěch nové pracovní methody a nechce přiznat, že by žena mohla v zednictví pracovat stejně úspěšně jako muž, či dokonce ještě lépe. Když však Mařka dokáže, že se vyrovná ostatním zedníků, je otec Doubrava usmířen a svými zkušenostmi pomůže ještě tuto pracovní methodu zlepšit. (Filmový přehled)
(více)Recenze (26)
živá katastrofa!!! A to mám budovateľské filmy z 50.-tych rokov celkom rád - tá atmosféra a to oduševnenie ľudí ma fascinuje...väčšina českého a slovenského národa v tom čase vnímala zmenu režimu cez štátom dotovanú sociálnu politiku a tá bola nesporne v prospech obyčajných ľudí. Ale tento film nemal žiadnu iskru, nudil od začiatku do konca. Prehnané a neprirodzené výkony i takých hercov, ako Vojta, Fiala, Kemr zrážajú film na úroveň tupej, nepresvedčivej agitky. A na dovŕšenie katastrofy tvorcovia do deja filmu umiestnili i slovenského negramotného cigáňa Bélu, ktorý síce toho veľa nenapracoval, ale zato bavil pracujúci ľud svojou hudobnou produkciou a smiešnou slovensko-češtinou. Z úcty k Jaroslavovi Vojtovi a jeho dvojpodaniu spakruky dávam slabú jednu hviezdičku. ()
Další libůstka pro pokročilé znalce nejpodivnějších let čs. filmu. Když převrátit svět naruby, tak pořádně. Ženy na stavbu, staré řemeslníky poučit a hlavně kolektiv utužit. Úsměv sice tuhne při setkání s klasickými osobnostmi předválečné kultury, přeci jenom Mrázek, Fiala i Vojta vystupovali před válkou v úplně jiném repertoáru. A je poněkud trapné nutit je hrát vedle nadějného a progresivního mládí, které zde zastupuje Pehr a Vendlová. Ale kdo se dokáže od srdce zasmát s Katkou, u Cesty ke štěstí nebo při Usměvavé zemi, s nadhledem zvládne i Štiku v rybníce. ()
,,Jedna z dívek nalévá maltu, druhá klade cihly, třetí podává.“ Štika v rybníce není zase tak špatný film. Není v něm moc komunistické politické agitky, je to film spíše budovatelský. Cihly v něm hrají hlavní roli a mluví se o nich vlastně pořád. Na stavbě, doma či na rande dvou mladých lidí. Všichni v tomto filmu žijí jen pro to, aby mohli zedničit a stavět domy, což je naivní, ale hezké. Potěšila mě role rázovitého otce hraná Jaroslavem Vojtou. Ten většinou hraje hrozně hlučné a protivné komunisty, tady je to ale sympatický týpek, který má docela vtipné hlášky a příjemně nekonfliktní pohled na rozvíjející se vztah jeho syna s jeho podřízenou. Navíc má tento film dokumentární ráz, kdy si lze udělat obrázek o tom, jak se před sedmdesáti lety stavěly domy. ()
Film, který možná u někoho vzbuzuje úsměv, ale kupodivu je pro dnešek, kdy se mluví o rovných právech žen v genderovském hnutí, docela aktuální. Jen vídce žen do zednického povolání! Oprostíme-li se od této skutečnosti,tak nám pak zůstane docela sympatická a milá komedie s výtečnými výkony Jaroslasva Vojty, Emana Fialy a některých dalších. ()
Podle divadelní hry „Stavěli zedníci“. Závory se otevírají ihned po přejezdu vlaku. Prostě kvalita. Zedničky – to je ještě mnohem větší nesmysl než traktoristky. A nejedná se o jednu průkopnici 100 kg živé váhy. Soudruzi se s tim nemažou. Celé zástupy pohledných mladých dívek se hlásí do idylického internátu s cílem vyučit se vysněnému povolání. Opravdu nechápu, že pracující nevyhnali pod vedením strhané zedničky na invalidním vozíku komunisty již v roce 1951. Těhotenství se pro zedničky sice nedoporučuje, ale v případě potřeby se porod uskuteční přímo na stavbě za míchačkou a novopečená maminka po krátkém odpočinku pokračuje v míchání betonu. Jako náhradu za porod si v přesčasových hodinách střihne tuplovanou „trojku“ obouruč. Opět známý hlásící děda (tentokrát moc nehlásí). Vojta hnusně kleje (m.D.!). Furt hromuje – to je neuvěřitelný. Pěkné hledání kamaráda pomocí hraní na klarinet na ulici. Sympatická ústřední milenecká dvojice. ()
Reklama